V kupe rychliku jedouciho z Prahy do Brna zcela sam sedi starsi fousaty pan. Vlak zastavil v Koline a kdyz se znovu daval do pohybu, otevreli se dvere a do kupe vpadla asi trileta holcina, placla sebou a rvala. Za ni tam vletel asi petilety kluk, ktery rovnez rval a byl pohlavkovan starym Zidem, jenz nadavaje usedl na sedadlo. Stary pan vyskocil a rozhodne povida: "Pane, jsem strasne nervosni!" "Co je mi do toho, ze sou voni nervosni," odseknul Zid. "Povidam, ze jsem strasne nervosni a neodejdete-li okamzite s temi detmi pryc, zpusobim vam velkou neprijemnost!" "Neprijemnost? Cha! Cha! Mej starej se narodily dvojcata," vyklada si klidne stary Zid, "a mam za ni prijet do Prahy - sed sem si do vlaku do Brna, holka se mi posrala, kluk sezral jizdenky, tak jakou mi voni muzou udelat NEPRIJEMNOST????"

Pan Lederer ma nejake umrti v pribuzenstvu, a tak jde vybrat k Abelesovi rakev. "Co pocitaj, Abeles, za takovou rakev?" "Padesat zlatejch." "Padesat zlatejch? Vzdyt Rosenbaum ma za vykladem podobnou rakev za ctyricet." "Nojo, jenomze, zkusej v tom povlu od Rosenbauma udelat loktama takhle."

Sára leží na smrtelný posteli:
To bude hrůza, já to přímo vidím mejma vočima, Khon. Jen co umřu, začne tady Sodoma-Gomora. Ty začneš chlastat a začneš se tahat s tou courou z druhýho patra.
Víš co, Sára, povídá Khohn, napřed umři, a pak uvidíme!

V Templove ulicce bydlely dve pani Kohnove. Ta jedna - dej ji pambu vecnou slavu - zemrela, zatimco druha lezi nemocna. Zrizenci pohrebniho ustavu nesli rakev do domu smutku a spletli si adresu. Pan Kohn otevrel dvere, uvidel zrizence a zavolal do pokoje, kde lezela nemocna: "Rosa, delej, uz jsou tady s rakii!"

Pan Mayer umřel a šel rovnou k bráně nebeské. "Zpátky", řekli mu tam, "máme tady o vás, že jste hrál karty a fixloval při tom." Pan Mayer tedy začal smlouvat s Bohem, aby ho přesto do nebe pustili. Odpověď ale byla stále stejná: "Hazardní hráče do nebe nebereme." "Ať tedy rozhodne jedna partička", navrhl pan Mayer, "když vyhraju půjdu do nebe a když ne, tak do pekla." Bůh souhlasil, Archanděl Gabriel přinesl karty a Bůh Otec měl rozdávat. V tom ho ale Mayer přerušil: "A to bych si ještě vyprosi. Žádné zázraky!"

Jaký je rozdíl mezi vírou a archivem?
Víra je moc dobrá věc, ale dobře vedený archiv je mnohem účinnější.

Khon potká Roubíčka.
Tak koukám, Roubíček, jejich Sára se vdala?!
Nevdala, odpoví Roubíček.
Khon zaraženě: Ale já viděl Sáru, jak v parku kojí dítě.
A Roubíček: Má čas, má mlíko, tak proč by nekojila?!

"Poslechni Karle, na co umrela Steinova treti zena?" "Otrava houbami." "A druha?" "Taky otrava houbami" "A prvni taky otrava houbami?" "Ne, prorazena lebka." "To je divne." "Ani ne, nechtela jist houby."

Kohn chodil celý život třikrát denně do synagogy, kdežto jeho soused Roubíček tam ani nevkročil. Když bylo Kohnovi sedmdesát oslovil Hospodina takto: "Bože, budiž blahosloveno Tvé jméno! což minul den, abych nevelebil Tvou slávu, což byl skutek, o němž bych se s Tebou neradil? Což byl kdy služebník Tobě oddanější než já? A přece: Jsem starý, chudý, nemohu spát...Zato Roubíček: neznaboh, budižkničemu, synagoze nedal ani korunu, tahá se s poběhlicemi..A jak se mu přitom daří! Hospodine, já Tě nežádám, abys ho ztrestal, ale prosím, Tě, žekni mi,proč jsi tak nenaložil i se mnou?" Synagoga se otřásla v základech a ozval se strašlivý hlas: "Protože mě každý den otravuješ!"

Šnorer je jednou týdně hostem u bohatého Grunbauna. Jednoho dne si s sebou přivede mladého muže a beze slova ho posadí ke stolu. Když zpozoruje údiv v Grubaunově tváři, podá vysvětlení:" To je můj přítel, je teď u mě na stravu."