Príde muž k veštici a tá mu vyveští, že v dnes spôsobí smrť mnohým ľuďom. Ako sa muž vracia domov, celý nešťastný, dúmajúc čo také zlé vykoná, tak uvidí na koľajniciach priviazaného chlapčeka, tak si povie: ,,No, keď spôsobím toľkým ľuďom smrť, tak aspoň jedného zachránim". Neváha, odviaže chlapčeka, zoberie na ruky a pýta sa ho:
- Ako sa voláš?
- Adolfko:)

Angličan, Ir a Žid byli britským soudem odsouzeni k 20 ranám biče. Soudce se před exekucí každého z nich zeptal, jakou mastí nebo oloekjem by si přáli natřít záda jako ochranu. "Prosil bych olivový olej", řekl Angličan. Dostal olej i 20 ran. Řval, jako by ho na naože brali. Ir odpověděl: "Nechci nic, vašich 20 ran mi neublíží. Pohrdám britskou justicí." Dostal 20 ran bičem a ani necekl. Když se pak ptali Žida, co by si přál na záda jako ochranu před bolestí, odpověděl: "Toho Ira."

Ivan si potřebuje u lichváře Karpelese nutně vypůjčit rubl. Dohodnou se, že dvojnásobek peněz vrátí na jaře. Jako zástavu nechá karpelesovi sekyru. Když je Ivan na odchodu, karpeles na něj volá: "Poslyš, Ivane, kdoví, jestli ty peníze na jaře budeš mít. Nemohl bys mi polovinu vrátit už teď?" "To je nápad", říká si Ivan a rubl mu hned vrací. Cestou domů přemýšlí: "To je zvláštní. Rubl je pryč, sekyra je pryč, ještě jsem rubl dlužen a přesto se zdá, že je všchno v pořádku."

Do školy přijde inspektor. ptá se jednoho žáka, jestli ví, proč je osa glóbusu nakřivo. Žák v rozpacích odpoví, že on to neudělal. Inspektor vyzve tedy učitele, aby to žákům vysvětlil. Učitel zrudne a praví: "Opravdu je to tak, pane inspektore, dostali jsme ten glóbus takhle už z obchodu." Inspektor pak vypráví celou záležitost řediteli. Ten vybuchne: "Stokrát jsem tomu učiteli říkal, aby nenakupoval u žida."

Šnorer: "Celý život mě pronásleduje smůla."
Prokurista Spitz: "Jaké je vaše povolání?"
Šnorer: "Hudebník."
"Na jaký nástroj hrajete?"
"Na pozoun"
"Tak pojďte dál a něco mi zahrajte. Náhodou tady pozoun mám"
"No neříkal jsem to jakou mám smůlu. Ausgerechnet musej mít zrovna pozoun."

Šnorer Lebetran byl velmi zbožný. A tak když se jednou modlil, zjevil se mu archanděl Gabriel. "Milý Gabrieli", povídá Lebetran, "co je pro Boha milión let?" "Milión let je pro Boha jedna vteřinka." "A co je pro Boha milión dolarů?" "Milión dolarů je pro Boha jako cent." "A nemohl by mi tedy Bůh dát cent." "jistě, počkej vteřinku..."

Jistý žid přechází ulici a přitom vrazí do antisemity. "Svině", zařve ten muž. "Gluckstein", ukloní se žid.

"Co by tomu rekli, pane Steigermark, dnes je den smireni, kdybychom si odpustili, co jsme si udelali, a zili nadale v pratelstvi? Heledte, ja jim preju od srdce co i oni mi prejou..." "No prosim, Kohn, uz zase zacinaj..."

Jsou takhle v synagoze dva židi - jeden je bohatý obchodník a modlí se, aby se mu povedl stamiliónový obchod, druhý je obyčejný kramář a nutně potřebuje tisíc korun.
Chodí tam každý den a kramář se modlí: Jehovo, Jehovo, dej ať získám tisíc korun. Jehovo, Jehovo, dej ať získám tisíc korun.
Ke konci třetího dne už to obchodník nevydrží a vrazí mu do ruky tisícovku se slovy: Tumáte a nerušej mi Jehovu!

Přijde takhle Kohn odpoledne domů a v posteli nachytá svoji manželku Sáru s Roubíčkem. Znechuceně se na něj podívá a říká: „Teda Roubíček, já vás nechápu. Já musím, ale kdo jich nutí, tomu doopravdy nerozumím...“