Koľko potrebuje chlap na to, aby sa stal mafiánom?
Presne 131 Sk.
100 na šuštiaky, 30 za vyholenie hlavy a korunu na mobil.

Traja námorníci stroskotaju na opustenom ostrove. Chytia ich domorodci a prikážu im, aby si z lesa doniesli nejake ovocie. Prvý našiel pomaranče, druhý bobule a treti nemohol nič najsť tak ešte hľadal. Náčelník im prikázal napchať si ho do zadku, a kto vydá nejaký zvuk tak ho zabiju. Prvý si pcha pomaranč. Neuveritelná bolesť nevydrží, vykríkne, zabiju ho. Druhý ide s bobuľami pcha si ich pcha a zrazu sa strašne začne smiať tak ho zabiju. Neskôr sa v nebi stretnú a ten čo mal pomaranče sa pýta toho s bobuľami:
"Prečo si sa smial veď si mal len bobule, mohol si žiť?"
A ten mu odvetí:
"Keď som videl toho tretieho ako nesie melón, nevydržal som!"

Traja stroskotanci hladaju na ostrove jedlo a v tom ich chitia kanybali.Asi po týzdni mucenia ich pustia a hovoria im:kazdy z vas nam musi doniest 10 kusov hociakeho druhu ovocia.Vsetko bolo ok a tak sa pustili do hladania.prvy donesol jablka.kanybali mu povedali ze si ich musi napchat do zadku:pcha prve,druhe,tretie...zaplace,zabiu ho.druhy donesie cucoriedky:pcha prvu,druhu,tretiu.....deviatu...zasmeje sa zabiju ho.Tí dvaja sa potom stretnu v neby a jeden s pyta druheho:pocuvaj ty preco si sa zasmial ved uz ti chybala len jedna..... .Vies mal si vidiet toho tretieho ako nesie melony.......

Chlap stojí na brehu mora a nafukuje čln. Uvidí ho starší pán, ktorý je na prechádzke s vnúčatami a začne ho hrešiť:
Vy úchylák vidíte, že sú tu deti a nafukujete si tu nafukovaciu Anču. Chlap sa pozrie a vraví: Tak to mi chcete povedať, že som celú zimu ,,prášil" čln?

Poděšený cestující zděšeně volá:
"Kapitáne, loď se potápí! Jak daleko je k nejbližší zemi?"
"Asi tisíc metrů."
"A kterým směrem?"
"Svislým"

Vyprávěl námořník přátelům o svých dobrodružstvích v Jižní Americe:
"Co vám mám povídat? Bylo to strašné! Indiáni vpravo, Indiáni vlevo, Indiáni všude kolem nás... Kam se člověk podíval, všude Indiáni na svých lodích. Přirazili k naší Margaretě a už se houfem drali na palubu..." "Proboha! Co jste dělali?"
"Už bylo pozdě. Nedalo se nic dělat a tak jsme od nich museli koupit pár výšivek, nějaké koberce, několik vyřezávaných nožů a masek."

Stáli manželé u zábradlí a dívali se zasněně do vln moře. Najednou se nějakým nedopatřením stalo, že manžel uklouzl a přepadl přes zábradlí do moře a zůstával za jedoucí lodí daleko vzadu.
„Richarde!“ volá manželka úpěnlivě. „Richarde, nenechávej mne tu samotnou!“

Z taxíku vyskočí chlap s dvěma kufry a uhání mocnými kroky k přístavišti. Loď už je na dva metry od břehu. Muž ji dohání, mohutným skokem se odráží a dopadá na loď, kde klesne vyčerpáním. Když si trošku oddychne a otře si z čela pot, povídá:
„Tak jsem přeci jen chytil ten váš zatracený parník!“
„Ani jste nemusel tak spěchat,“ povídá mu laskavě námořník chystající si laso na ukotvení. „My teprve přistáváme...“

Setkali se po letech dva námořníci.
"No to je překvapení! Slyšel jsem, že jsi zahynul při lodní katastrofě..."
"No a vidíš sám, že ne! Žiju!"
"Já tomu ale stejně nevěřím. Mně to říkal někdo, komu věřím daleko víc než tobě."

Ptá se plavčík Johna:
„Musíš ten rum pořád pít?"
„Ne," odpovídá John, „já to dělám úplně dobrovolně."