Mnich a jeptiska se vraceji z kostela, kdyz se jim poroucha auto.

Vzhledem k tomu, ze do jejich vesnice je daleko, jsou nuceni prespat v mistnim motelu.

Vyskytne se vsak jeden problem - maji jen jeden pokoj volny. Mnich rika:

"Sestro, myslim, ze za techto okolnosti se nas Pan nebude zlobit, kdyz spolu

stravime noc v jedne mistnosti. Ja si lehnu na gauc a vam necham postel."

Tak jdou spat. O deset minut pozdeji se jeptiska ozve:

"Otce, mne je hrozna zima."

"Dobre, donesu vam ze skrine deku."

Za dalsich deset minut:

"Otce, mne je hrozna zima."

"Dobre, donesu vam ze skrine deku."

Za dalsich deset minut:

"Otce, mne je hrozna zima."

"Dobre, donesu vam ze skrine deku."

Za dalsich deset minut:

"Otce, mne je hrozna zima. Nemyslim, ze by se nas Pan prilis zlobil,

kdybychom se pro jednou chovali jako muz a zena."

"Asi mate pravdu, sestro... tak si doprcic vstan sama a vem si ve skrini deku!"

Jaký je rozdíl mezi počítačem na stole a počítačem spadlým na zem?
Poslechni si.

Na klinice demonstruje profesor pohlavní nemoci. Přivedli pacienta, ať sdělí studentům, jak k tomu přišel.
"Byl jsem v jedné restauraci, dal jsem si večeři a něco k tomu. Zapomněl jsem peníze, tak jsem číšnici zaplatil svým tělem. Stejným způsobem jsem zaplatil taxikářce. Domovnice chtěla totéž za otevření dveří. Pak tu byla ještě manželka a nakonec ani nevíte, kde jste k tomu přišli."
"Máte ještě nějakou otázku, studenti?"
"Kde je ta restaurace?"

T: Technik, U: Uživatelka

T: Dobrý den, tady je technická podpora. Jak vám mohu pomoci?

U: No, víte, já nemůžu psát.

T: Jak -- nemůžete psát

U: No, normálně jsem psala a najednou mi to všecko zmizelo.

T: Zmizelo?

U: No, prostě je to pryč.

T: Hmm. A co se děje teď?

U: Nic.

T: Nic?

U: Když píšu, tak tam nic nevidím.

T: A jste pořád v texťáku, nebo jste z něj vyskočila?

U: Jak to můžu vědět?

T:(Ach jo. Tak teda do toho.) Vidíte na obrazovce C:?

U: Jaký kulomítko?

T: (Ježišikriste, je to možný? Tak jinak.) Nic se neděje. Můžete hýbat kurzorem po obrazovce?

U: Tady žádnej kurzor není. Vždyť jsem vám přece řekla, že když píšu, nic není vidět.

T: (Aha, ona nejspíš neví, co je kurzor. To bude hardwarová záležitost. Vsadím se, že si vykopla kabel ze zdi.) Má váš monitor kontrolku?

U: Jakej monitor?

T: To je ta věc s obrazovkou, která vypadá jako televizor. Někde by tam mělo být světýlko, které svítí, když je to zapnuté.

U: Jé, to já nevím.

T: Nevadí. Tak se podívejte na monitor zezadu a najděte místo, kde do něj vede kabel. Vidíte to?

U: {šoupání a bouchání} {udýchaně} Jo, něco tu je.

T: Bezva! Jděte po tom drátu a řekněte mi, jestli je zastrčený do zdi.

U: {pauza} Ano, je.

T: (Hmm. To je zajímavé. Pochybuju, že si omylem monitor vypnula a nemám moc chuti jí říkat, aby hledala vypínač, protože nevím, jaký typ monitoru má a kolik je na něm tlačítek. Možná vypadl videokabel nebo něco takového.)

T: Když jste byla za monitorem, všimla jste si, že do něj vede ještě jeden kabel?

U: Ne.

T: No, jsou tam dva. Potřebuju, abyste se znovu podívala dozadu a našla ten druhý.

U: {udýchaně} Jo, mám ho.

T: Podívejte se, jestli je pořádně zastrčený zezadu do počítače.

U: {pořád udýchaně} Já tam nedosáhnu.

T: Ehm. Dobře, to nemusíte. Ale vidíte na to?

U: {klidně} Ne.

T: Ale možná, kdybyste si klekla nebo tak, že byste na to viděla.?

U: Ale to není proto, že na to nevidím. To je proto, že je tady tma.

T: Tma?

U: No, my tu máme zhasnuto a venku už je šero.

T: Dobře, tak zkuste rozsvítit.

U: To nemůžu.

T: Ne? A proč ne?

U: Protože nám nejde elektrika.

T: (Elektr--!?! ...AAAAAAARGH!) Nejde elektrika? Aha! Tak jsme na to konečně přišli. Máte ještě ty krabice, ve kterých vám přivezli počítač a knížky k tomu?

U: No jasně, máme je na záchodě.

T: Príma! Tak pro ně jděte, odpojte počítač, zabalte ho do těch škatulí tak jak byly když vám je přivezly a pak je odvezte zpátky do toho krámu.

U: Vážně? To je to tak špatný?

T: Ano. Myslím, že ano.

U: No tak dobře, já to tam odvezu. A co jim mám říct?

T: Řekněte jim, že jste příliš blbá na to, abyste měla počítač!

Přišel Ďábel k právníkovi do kanceláře a povídá mu:
"Zařídím, aby Tvůj plat byl 10x vyšší, aby jsi měl ty nejlepší klienty, budeš mít 5 měsíců dovolené, všechny případy vyhraješ, lidé Tě budou mít rádi a dožiješ se 100 let.
Jediné, co za to chci, je duše Tvé ženy, tvých dětí a dětí Tvých dětí. Ty budou už
navěky odsouzeny k pekelným mukám."
Právník se chvíli zamýšlí a pak se podezřívavě zeptá:
"A kde to má nějaký zádrhel?"

Každé programování, které dobře začíná, špatně končí.
Každé programování, které začíná špatně, končí katastrofálně.
Co vypadá nemožně, vyřeší uklízečka za 5 minut a bez počítače.
Závěr 1:
Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř.
Závěr 2:
Uklízečka začínala kdysi dávno u konkurence jako systémový programátor

Dvaja robotníci sa zhovárajů na stavbe:
Ty, vidíš tu muchu na konci lešenia?
Aků muchu?
Chlapi, končíme, je zlá viditelnosť.

Po lékařském vyšetření:

Pane Kopecký, máte písek v moči,

kameny v žluči...

Ještě mi řekněte, že mám cement v pytli, a můžu rovnou
stavět!

Dežo, od čeho tak děsně páchneš?
Jistě od roboty!
A co vlastně děláš?
Hov-no!

Konkurz na novou sekretářku:
Umíte těsnopis?
Docela jo.
Umíte psát na stroji?
Docela jo.
A umíte počítat? Třeba rudolfovo číslo?
A slečna se zeptá: A jak se při tom dávají nohy?